PONDĚLÍ 20. 11. 1989

Během pondělního dopoledne byla přerušena výuka na Filozofické a částečně také na Lékařské fakultě UJEP (Universita Jana Evangelisty Purkyně, od roku 1990 opět Masarykova univerzita) a na celé Janáčkově akademii múzických umění. Zbytek univerzit pokračoval v normální výuce. Studenti, kteří do Brna přijížděli, už byli ovšem o situaci velmi dobře informováni často ze zahraničního rozhlasového a televizního vysílání, a proto se snažili předat všechny tyto informace spolužákům a také pedagogům. Zatím ale dosti nekoordinovaně.

V průběhu dopoledne se postupně začaly objevovat informační plakáty a kopie prohlášení studentů DAMU. V Brně to ze začátku nevypadalo, že dojde k masovým demonstracím, jaké se plánovaly v Praze. 

Postupně se do brněnských škol roznesla zpráva, že je na 13. hodinu naplánováno setkání na dvoře Filozofické fakulty UJEP (zde byl ustanoven stávkový výbor). Na nádvoří se sešlo kolem dvou a půl tisíce účastníků a student Jiří Voráč s pedagogem Dušanem Šlosarem a dalšími představiteli výboru k nim promluvili o událostech, ke kterým došlo v Praze. Dále byla přečtena prohlášení, vystoupilo několik řečníků a byla oznámena stávka většiny brněnských divadel. V závěru setkání proběhlo hlasování, díky kterému se ke stávce připojili studenti JAMU, Fakulta architektury VUT a studenti Filozofické, Pedagogické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty UJEP. Studenti kromě stávky vyhlásili pravidelné manifestace na náměstí Svobody, které se konaly vždy od 17 hodin. 

První demonstrace proběhla v pondělí odpoledne na náměstí Svobody. Stalo se tak hlavně díky studentskému stávkovému výboru. Demonstraci doprovázel velký počet příslušníků Veřejné bezpečnosti, kteří blokovali přístup na náměstí už od 16 hodin. Pevně semknuté šiky policistů a někde i zaparkované autobusy uzavřely náměstí ze všech stran, na místě zůstalo jen několik stovek demonstrantů. Tlak demonstrujících, kteří se na náměstí snažili dostat, ale nakonec policisty donutil, aby jim přístup umožnili. Náměstí zaplnilo podle odhadů asi třicet až čtyřicet tisíc lidí napříč všemi generacemi. Účastníci demonstrace zapalovali svíčky, poslouchali řečníky, kteří vznášeli požadavky na propuštění politických vězňů, zrušení 4 článku Ústavy (článek ustavující vedoucí úlohu KSČ ve vládě), svobodné volby a uplatnění některých občanských práv, zejména petiční, shromažďovací a spolčovací právo. Tato demonstrace byla ještě neozvučená, takže řečníky slyšel jen nejbližší hlouček lidí u pódia, proběhla spíše neorganizovaně a spontánně a účastníci skandovali hesla, kterými se navzájem povzbuzovali a upevňovali si svoje přesvědčení a odvahu: Zítra znova! – V jednotě je síla! – Připojte se všichni! – Češi pojďte s námi! – Přestaňte se bát! a další. Později do naprostého ticha zazněla také československá hymna.

Zdroje: 

Česká televize, ČT 24  https://1url.cz/6zSfn

Paměť národa https://1url.cz/9zSNY

Hájková, Gabriela a Vodička, Libor: Brno zdraví Prahu! : „Sametová revoluce“ v Brně z pohledu teatrologie. Theatralia 12, 2009, č. 1-2, s. 34-58. (https://1url.cz/2zS0U)