PROGRAM

Skauti se vždy podíleli na chodu občanské společnosti, byli pomocí a důležitou součástí při různých historických momentech naší historie. Zároveň jsou jednou z největších neziskových organizací, která více než sto let pracují s mládeží, kterou vedou k aktivnímu životu ve společnosti. Proto jsme rádi, že v rámci naší spolupráce zahájí právě skauti festival slavnostním nástupem.

Zástupci brněnských univerzit opět položí věnce za svou univerzitu k mariánskému sloupu na náměstí Svobody. Na znamení úcty a respektu vůči svým předchůdcům, kteří bojovali i za jejich svobodu.

Herecká pop-folková sestava začala svou historii psát již při společném studiu na JAMU a v brněnských ulicích asi osm let zpátky. Je tomu přesně ŠEST let, kdy si řekli „oukej, no“ a založili kapelu, se kterou začali koncertovat 17. listopadu 2016. Na pódiu představují své autorské písně a s humorem sobě vlastním baví diváky nejen chytlavými skladbami, ale i svým herecko-improvizačním umem.

Tato mladá folková kapela se skládá z pěti hudebníků, které baví vícehlasy a kombinace různých hudebních nástrojů. Rozhodně vás sametově naladí, a tak zaručujeme, že si budete připadat jako účastníci listopadových demonstrací v roce 1989!

V symbolických 17:11 se Brno propojí s Prahou a třemi dalšími kandidátskými město na titul EHMK ikonickou Modlitbou pro Martu. V podání Petry Benediktyové ji uslyšíte už tradičně i na náměstí Svobody.

B17 se rozhodl tuto pražskou iniciativu Korza Národní podpořit propojením se s Brno2028.

Po rozsvícení brněnských ulic v barvách trikolory a Modlitbě pro Martu dále zazní státní hymna v podání Jáchyma Šímy, absolvujícího herce muzikálového herectví z Divadelní fakulty JAMU.

Herec a muzikant Šimon Bilina vystudoval brněnskou JAMU. Můžete ho znát z českých seriálů, filmů nebo například z muzikálu Branický Zázrak v režii oscarového režiséra Jana Svěráka. 17. listopadu vystoupí poprvé před velkým davem s vlastní písní s názvem Neporučíš Větru, věnovanou pradědečkovi, který se narodil na Ukrajině.

Žijící brněnská rocková legenda. Nic víc není potřeba dodávat. Kapela hraje s přestávkami od roku 1968 dodnes. Původně začínala pod názvem The Progress Organization, v roce 1977 vydala desku pod názvem skupina Barnodaj, dnes je známá jako Progres 2.

Že cimbálovka sbližuje? Jednoznačně! A navíc zaručí i v listopadové zimě pohlazení a zahřátí na duši! Tato cimbálová muzika je původem z Valašska, konkrétně z Rožnovska a Vsetínska, muzikantským původem ze souborů Radhošť, Beskyd a Jasénka. V roce 2018 z party darebáků vznikla Cimbálová muzika Pazúr. Společně pak byli členy i Vysokoškolského souboru Poľana Brno. A co od nich uslyšíte? „Hrajeme, co hrajeme, tak aby to bavilo nás, protože věříme, že to pak baví i vás, standardně lidové písně.“

Bezpečnost, kultura, duchovní život, vzdělání, lidská práva - není snad ani možné najít oblast života, které by se neziskové organizace nevěnovaly. Co jsou zač? Co je spojuje? A proč jsou pro společnost důležité? To můžete zjistit v naší neziskové zóně, kde se seznámíte nejen s činností organizací působících v Brně, ale zároveň díky kampani Festivalu Svobody s názvem Takoví jsme nahlédnete do zákulisí neziskového sektoru v České republice.

Předrevoluční i současné knihy, politické projevy, listopadové debatování nebo příležitost vyjádřit svůj pohled na to, co (ne)naplnila sametová revoluce. To všechno bude součástí tematických stolů na ulici Kobližná, kde se můžete mezi jednotlivými programovými body zastavit a třeba se mezitím rozmyslet, kam vyrazíte dál.

S minulým režimem a 17. listopadem souvisí represivní složky, které jsou pro mladší generace spíše jen nepochopitelnou historií. I proto je důležité připomínat si, co se před revolucí dělo, abychom nezapomínali: žít, studovat a vyjadřovat se ve svobodné zemi totiž rozhodně není samozřejmostí. Na Pohořelci tak můžete nahlédnout do auta Veřejné bezpečnosti, které zde bude stát jako memento celý festivalový den.

Kromě výstavy represivních složek minulého režimu najdete na Pohořelci také výstavu od Společně Brno, která se věnuje komunistické éře u nás v letech 1948 - 1989. Připomíná historii, ale zároveň poukazuje na to, že je stále důležité nezapomínat, co se dělo v těchto letech i v naší zemi.

Režie: Pavla Dombrovská

Na Moravském náměstí, bývalém náměstí Rudé armády, zahraje hned dvakrát Divadlo Líšeň svou jevištní reportáž na motivy knihy Anny Politkovské zavražděné v roce 2006.

Inscenací, kterou v posledních měsících hrají na podporu Ukrajiny, vzdávají hold nesmírné odvaze čelit zákeřné válce. Na počest všem, kteří padli při obraně své země před zločincem z Kremlu, který má na rukou i krev tisíců vojáků vracejících se do Ruska v rakvích. V neposlední řadě ale hrají právě na počest Anny Politkovské, ruské novinářky, která zrození vraha přesně pojmenovala a zaplatila za to vlastním životem. Představení, které v současné chvíli nabývá nového významu.

12 +

Ve vojenském stanu, kde se Putin lyžuje odehraje, naváže na představení diskuse s tvůrci inscenace. Ty jako host doplní také Daria Gosteva, ruská scénografka působící v Praze, která na festivalu zahraje své autorské představení Moskva Dačnoje.

Režie, scénografie, hraje: Daria Gosteva (RU)

Komorní dokumentární loutková inscenace ruské scénografky tvořící v Praze. Daria Gosteva vypráví o podivném domě pod smrky kousek za Moskvou. Ze vzpomínek se noří tajemný dům se studenou kuchyní postavenou z okenních rámů a strmými červenými schody a jeho bizarní obyvatelé a sousedi: zpívající buržujka, veterán afghánské války, sourozenci Dong a Jumbli a další zvláštní obyvatelé tohoto blízkého a přece tak vzdáleného světa. Inscenace vznikla původně jako projekt domácího divadla. Je součástí projektu Nová síť za Ukrajinu, jehož cílem je v regionech ČR prezentovat umělce a díla zabývající se aktuálními tématy na Ukrajině a v Rusku.

Podle Ottova slovníku naučného je mír „požehnaný a blahodárný stav tichosti a dobré vůle mezi lidmi, národy a státy jakožto opak sporů, různic a války“. Utopie. Nebo ne? Jak křehký je náš mír a jak náš pohled na něj ovlivnila válka na Ukrajině? Jak má vypadat válečná pomoc jiným státům? Dokážeme udržet mír a na důkaz tohoto záměru zničit všechny zbraně a pozastavit zbrojní průmysl? Pokud ano, jak udržitelný by tento blahodárný stav tichosti byl? Přijďte o tom s námi diskutovat!

Hosté: Světluše Košíčková, Jiří Hanuš
Moderuje: Jiří Němec

Režie: Ekaterina Kibalchich / Rusko / 2011 / 55 min.

„Nejkrásnějším obdobím v naší zemi v posledních letech byl podzim 2010,“ říká anonymní průvodce filmem a jeho slova ilustrují záběry z volebních setkání nezávislých prezidentských kandidátů. Vypravěč společně s řadou dalších doufá, že první svobodné volby po šestnácti letech ukončí v Bělorusku autoritativní režim Alexandra Lukašenka. Veškeré naděje, posílené předvolebními průzkumy, však ukončí vyhlášení volebních výsledků. Lukašenko získává osmdesát procent hlasů, jeden z opozičních kandidátů je zbit a unesen. Následné protesty proti zmanipulovanému hlasování vyústí v zatýkání opozičních politiků, jejich manželek, kolegů z předvolební kampaně i obyčejných demonstrantů. Film nabízí jedinečný pohled zblízka na totalitní praktiky státního aparátu, který se neštítí mediální propagandy, zneužívání tajné policie, vyhrožování a vykonstruovaných procesů. Snímek je však především poctou všem Bělorusům, pro něž se svoboda stala hodnotou, za kterou se vyplatí bojovat.

Film promítáme díky díky projektu Promítej i ty! festivalu Jeden svět.

Jeden z nejznámějších českých ekologů, aktivistů a zoologů, Mojmír Vlašín, je zároveň autorem několika ekologických divadelních her. 17. listopadu představí při autorském čtení spolu s Tomášem Havlíčkem a Vilémem Řiháčkem svou hru Yetti a Mauglí.

Vsadíme se, že se nenajde snad nikdo, kdo by alespoň na chvíli nepropadl podmanivému kouzlu šansonů - ať už těch českých nebo francouzských. Šansony proto zazní i v Domě U Rudého vola v podání Petry Benediktyové, absolventky muzikálového herectví na Divadelní fakultě JAMU, v doprovodu Matěje Tauše, herce, režiséra a skladatele.

Anglicko-moravský voříšek Tom Oakland se vyučil hudebničení jako člen brněnské Ukulele orchestry jako Brno. Nyní se věnuje rodině, scénáristice a dramaturgii na JAMU, působení v blues-folkovém triu Reverend Killjoy a občasnému sólovému hraní, během nějž překračuje hranice folku a country a často se potuluje žánry na pomezí soulu, rocku a popu.

Jan Němec, spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host, autor bestsellerů Dějiny světla nebo Možnosti milostného románu, vydal novou knihu Liliputin - Povídky z války. Postavami této povídkové knihy jsou lidé žijící své obyčejné životy, nejsou to vojáci na frontě. Avšak ani tito lidé už nikdy nebudou stejní. Nenechte si ujít toto autorské čtení v kavárně Larva mola.

Jakub Molnár je divadelný dramaturg, kritik a hudobný melancholik. Zatiaľčo v javiskovej tvorbe osciluje na hrane pátosu, v hudbe je to tutovka! Preferuje mollové akordy a rýmy, ktorým sám niekedy nerozumie. Najviac ho ovplyvnila tvorba Deža Ursínyho.

Jakub Molnár je divadelní dramaturg, kritik a hudební melancholik. Zatímco v jevištní tvorbě osciluje na hraně patosu, v hudbě je to tutovka! Preferuje mollové akordy a rýmy, ktorým sám někdy nerozumí. Nejvíce ho ovlivnila tvorba Deža Ursínyho.

Režie: Aliaksei Paluyan / Německo, Bělorusko / 2021 / 90 min.

Zápas o tvůrčí svobodu a svobodu slova se v Bělorusku ocitá v bodě historického zlomu. Vytrvalost a odvaha tisíců protestujících, kteří volají po změnách a demokracii, zatím naráží na stejně vytrvalé státní násilí a zatýkání, jímž se opresivní režim snaží urputně udržet u moci. Jaké budou další osudy členů a členek nezávislého Běloruského svobodného divadla v následujících dnech a týdnech? Celá země se v současnosti stává jevištěm, na němž je každý nucen zaujmout roli ve skutečném zápase o budoucí podobu Běloruska.

Film promítáme díky díky projektu Promítej i ty! festivalu Jeden svět.

Herec Městského divadla Zlín a nesměle začínající písničkář. K oslavám zvolil repertoár Karla Kryla a Karla Plíhala, jejichž písně jsou pro něj inspirací ve vlastní tvorbě.

Režie: Angélique Kourounis / Řecko, Francie / 2016 / 90 min.

Vzestup řeckého politického uskupení Zlatý úsvit, které se netají svým neonacistickým směřováním, přiměl režisérku Angélique Kourounis překročit meze nezaujatého pozorovatele. Přiznává, že její rodinné zázemí i vlastní levicové politické přesvědčení ji staví vůči Zlatému úsvitu do příkré opozice. Kriticky dokumentuje jeho metody, které sahají od populistického rozdávání jídla nezaměstnaným Řekům až k brutálnímu šikanování cizinců, a dokonce vraždě. Je svědkem časté vstřícnosti vůči Zlatému úsvitu ze strany policie či církve. I díky výpovědím „slušných“ sympatizantů Zlatého úsvitu vyvstává zřetelná paralela s nástupem nacistů v meziválečném Německu a s úspěchy podobných hnutí jinde ve světě.

Film promítáme díky díky projektu Promítej i ty! festivalu Jeden svět.

Od 14. do 17. hodiny na děti již tradičně čeká výroba lampionů se studenty z Nadačního fondu studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, s nimiž se následně v 17:30 z náměstí Svobody mohou vydat lampionovým průvodem po místech spjatých s brněnskými listopadovými událostmi.

Pan Svoboda je v nesnázích a potřebuje vaši pomoc! Přijďte si zkusit nejrůznější divadelní aktivity a společně nalézt cestu ke svobodě. V Knihovně Jiřího Mahena na vás čeká interaktivní hra s divadelními prvky v duchu 17. listopadu.

90. léta znamenala kromě zásadních politických změn a snahy o uchopení demokracie také mediální a informační boom. Vedle nových nezávislých médií u nás vůbec poprvé vznikala média komerční, do médií přišli mladí žurnalisté, padla cenzura, média se stala mostem mezi lidmi a politikou, ale především hlídacím psem demokracie. Udržela si svou pozici, nezávislost a touhu po objektivitě? Kdo dnes médiím věří a jak jejich obsah lidé vnímají? A co cenzura, nechybí nám v souvislosti s “médii”, jako jsou dezinformačními weby? Role médií v devadesátých letech a dnes.

Hosté: Martin Fendrych, Jana Soukupová, Miloš Gregor
Moderuje: Jan Singer

Eko, green, slow fashion, udržitelné, šetrné k přírodě, s téměř neviditelnou uhlíkovou stopou - hesla, která vídáme stále častěji u nejrůznějších značek, ať už jde o potraviny, módu, elektroniku nebo jiné produkty. Jenže jak je tomu doopravdy? Dá se vůbec žít v konzumní společnosti udržitelně? Je řešením kupovat oblečení u lokálních tvůrců, kteří stejně vyrábí stále nové a nové oblečení? Existují “zelené” kulturní akce, nebo je to jen krycí nálepka? Přijďte s námi diskutovat na témata jako greenwashing, klamání zákazníků firmami o jejich domnělém zájmu o životní prostředí, fastfoodech i politice, nebo o tom, jak a proč se (ne)hlásíte k udržitelnosti vy.

Hosté:
Tadeáš Žďárský - NaZemi, Nerůst
Anna Bromová - Klimavize, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Oldřich Sklenář - Asociace pro mezinárodní otázky
Moderuje: Karel Doleček

Do sametové revoluce byly vkládány nejrůznější naděje. Lidé toužili po životě ve svobodě, po demokracii, po různorodé politice.
Mnozí ale zažili zklamání. Překvapila je sociální nejistota, chudoba, korupce, neustálá přítomnost komunistické strany v politice nebo uchopení pojmu demokracie. Jaké jsou (ne)naplněné přísliby sametové revoluce?

Hosté: Jan Sapák, Pavel Švanda, Martin Věchet
Moderuje: Karel Doleček