V neděli 17. listopadu se v centru Brna již po osmé oslavovala svoboda a demokracie. Nezůstalo ale jen u slavení. Neziskové organizace představily návštěvníkům, jak může vypadat aktivní občanství. Divadlo Avantgarda Vesna prostřednictvím hry Velvet Vesna – předvečer jedné revoluce připomněla, jak to mohlo vypadat v disidentském bytě předtím, než vyšli všichni společně ven.

Sametový den zahájili ve 12:00 studentští zástupci univerzit kladením věnců k morovému sloupu na náměstí Svobody. „Dnešním dnem si mimo jiné připomínáme, že jsou to právě studenti, kdo se nebojí ozvat proti nespravedlnosti, která se ve společnosti děje. Studenti často vnímají události mnohem citlivěji a nebojí se razantně vyjádřit svůj názor. Není proto divu, že jsou často překážkou všem mocným. Chceme aktivně bojovat za hodnoty a cíle, kterým věříme. Studenti byli v roce 1989 mezi prvními, kteří se ozvali. Stejně tak se nebojíme ozvat ani dnes,“ zahájil hlavní program student Masarykovy univerzity Jan Procházka.

Poté centrum Brna roztančil slovenský Orchester Jeana Valjeana. Diváky si naprosto získal také osobitý zpěvák a kytarista Thom Artway, když mezi ně sestoupil z pódia. Synkopy 61, jakožto nejdéle hrající česká beatová skupina, se posluchačům zatím rozhodně neomrzela. Během jejich koncertu zaplnili celé náměstí.
Následovaly dva řečnické bloky, ve kterých promluvila bývala disidentka Jiřina Nehybová, ředitelka festivalu židovské kultury Eva Yildiz nebo účastník událostí na Národní třídě 1989 Roman Ráček. V 17:11 zazpívala Markéta Matulová Modlitbu pro Martu. Nechyběla ani česká a slovenská státní hymna v podání Anety Langerové a Mímy Krajčové a již tradiční zdravice z Brna do Prahy v podobě telemostu. Ve třetím řečnickém bloku vystoupil farářka Církve československé husitské Sandra Silná, ředitel Moravské galerie Jan Press nebo Janko Martinkovič, který popsal průběh revoluce 1989 v Brně včetně návštěvy Miloše Zemana.

Promluvil také vedoucí festivalu Stano Čaban, který ve svém projevu zavzpomínal na rok 2017, kdy s týmem připravoval první ročník festivalu. Cílem tehdy bylo, aby se oslavy svobody a demokracie konaly i mimo Prahu. „V roce 2017 jsme měli malé podium u kašny, zahráli dva písničkáři, promluvili tři lidé a za hodinu jsme šli domů. Jsme rádi, že se nyní program rozrůstá do více částí města, že diváci chodí na koncerty, ale také na odbornější části programu,“ řekl Čaban.
Blok zakončil jihomoravský hejtman Jan Grolich, který zmínil současnou situaci na Slovensku. „Na Slovensku se dnes podobných oslav s oficiální podporou moc nekoná. Proto bych chtěl tuto akci věnovat právě Slovákům. Přeji našemu státu, aby se vždy, když to bude potřeba, našli mladí lidé, kteří budou mít odvahu vystoupit proti nesvobodě,“ avizoval Grolich.

Po vystoupení řečníků rozezpívala celé náměstí Svobody Aneta Langerová a tečkou na závěr hlavního programu Brněnského sedmnáctého byla energická kapela Zrní.
Program probíhal také na ulici Kobližná. Před rokem 1989 nebylo možné říkat, zpívat nebo zastávat ve veřejném prostoru svobodně jakýkoli názor, to si lidé dovolili většinou jen za zavřenými dveřmi svých domovů. Tyto stěny pomyslně zbourali buskeři a muzikanti na stagi, která symbolicky připomněla retro obývák.
Na Pohořelci navázali mladí slameři a muzikanti na studenty v roce 1989, kteří se nebáli kolektivně vyjádřit to, co se zdálo nemožným. A pootevřeli tak cestu ke svobodnému sdílení názorů mladých aktivních občanů.

Divadlo Fakultní divadelní společnost Právnické fakulty zahrálo v Káznici dokumentární hru Milada o soudním procesu s Miladou Horákovou.